Naše ústava praví, že do Poslanecké sněmovny se volí "podle zásad poměrného zastoupení" (čl.18 (1)). Jenže v praxi je systém (ne)slušně nepoměrný.
- Pamatujete Zelené 2006, kteří dostali za 6,3% hlasů jen 3% křesel (polovinu)?
- Nebo pětinu platných hlasů 2013 bez jediného křesla?
Britský systém "první v cíli" může být ještě nedemokratičtější (více voličů bez zastoupení), zato vybere v každém obvodu poslance, který v soutěži se soupeři dostal nejvíce hlasů. Takové ztotožnění poslance s obvodem u nás nemáme - klidně zvolíme takového, který dostal ve volebním kraji 0 hlasů.
A v neděli jsem si uvědomil, že náš volební zákon je blizoučko k nejlepšímu z obou světů! Stačí nepatrná změna*:
- Zvolme polovinu poslanců (celkem 100) z libovolných stran v každém volebním kraji pomocí stávajících volebních lístků jen preferenčními hlasy.
- Druhou polovinu poslanců zvolme pomocí "nového" volebního lístku: tím bude stávající seznam stran, kde volič zakroužkuje nejvýš jednu stranu. Součet hlasů pro stranu v celé zemi pak určí ryze poměrně počet (dalších) poslaneckých křesel strany. Jedno křeslo za každé celé procento platných hlasů, zbylé zlomky do 100 křesel dostane vítěz.
Takže zvolíme nejlepší kandidáty v každém kraji a použijeme ryze poměrný systém pro strany . Vedlejším přínosem je srozumitelnost výpočtu křesel z výsledků voleb.
Prosím, odpovězte na mé 2-4 otázky. Pokud Vás odpoví alespoň stovka, spočítám, jak by zmíněné volby do PS 2006, 2013 dopadly s navrženou změnou :).
*kvůli vůbec nejnižší karmě článku s demostrací jednoduchosti navržené změny Vás ušetřím paragrafového znění.