V ramci ujasneni situace by mel CSU zverejnovat tydenni umrti napr. se zpozdenim 14 dni. Dnes nejpozdeji za zari. Lide by si snadno spocitali, jaka je odchylka od prumeru a jaky vliv ma Covid.

Pro nechapajici. 2.tyden v zari zemrelo 2050 lidi, na covid 100 lidi, prumer je 2100= covid nemel vliv. Rijen 2. tyden zemrelo celkem 2500 lidi, prumer je 2150, na covid 500, de facto covid pridal 350 lidi atd. Mozna by tim ubyly dohady, kolik lidi umira s a na Covid.

Dnes Koubek tvrdil, že každé druhé úmrtí souvisí s Covidem.

Mrzí mne, že jste nepostřehnul, že Česká televize tuto informaci již dávno na obrazovce uvedla. Na jaře díky uzavření naší společnosti dokonce úmrtnost KLESLA! Ovšem nyní na podzim, jak pravidelně ukazuje ČT exponenciálně stoupá!

Pěkné grafy, ale to podstatné se z nich nevyčte. Zkuste si dát tu práci a porovnejte vývoj rozdílů v úmrtnosti po týdnech a vývoj kumulovaného rozdílu téhož ukazatele. Pak už Vaše zpráva tak radostná nebude.

Úmrtnost nyní exponenciálně roste, ale na jaře dokonce díky uzavření společnosti klesla!

Sepsat tak velkou hromadu demagogie v tak krátkém článku dalo asi hodně práce. Autor opomíjí několik zásadních skutečností. Porovnává období do začátku „druhé vlny“ viru, kdy byly na jaře za stovky miliard Kč provedena opatření, která epidemii utlumila.

Jak by to vypadalo s grafy úmrtí během chřipkové epidemie, kdyby celá společnost před začátkem epidemie chřipky zavedla tak tvrdá opatření, jako nyní?

Jak by vypadaly grafy, kdyby je prodloužil do současné doby a extrapoloval ještě do konce roku? To již by tak optimisticky nevycházelo.

Jak by vypadaly grafy, kdyby se nezavedla žádná opatření, tedy žádné roušky, žádné zavření škol, žádné omezení kontaktů, Fanoušci by mohli šířit nákazu na stadionech a Pepíci v hospodách?

Bohužel, i s těmi opatřeními úmrtnost exponenciálně stoupá!

Německo, Rakousko, Švýcarsko či Švédsko nerozlišují, zda pacient zemřel na covid či ho jen měl v těle, nicméně mají k tomu doprovod. data, takže podrobněj. statistika uvádí, kolik pacientů jaké závaž. choroby mělo apod., ale jinak je statistika jednotné dle ECDC (prostě byl přítomný covid, dokonce i ne vždy labor. potvrzený, jen lékař usoudil, že tomu tak muselo být). Na svém blogu mám výňatek z němec. statistiky, kdy covidoví pacienti jsou výrazně více postiženi těžším průběhem nemoci než při chřipce, ať mají či nemají jinou nemoc.

A jaký je rozdíl, jestli dotyčný zemřel na covid nebo s covidem? Většina lidí zemře na to, že covid výrazně zhorší určitou jejich chorobu a ten člověk na ni umře. Bez covidu by neumřel nebo by umřel později, třeba až po létech.

Tohle neustále zdůrazňování, že ti lidé neumřeli na covid, ale s covidem, je úplně nesmyslné. Ti lidé prostě zemřeli proto, že dostali covid.

Přesně tak, ti chytrálisti si neuvědomují, že podle tohoto kritéria na AIDS taky nikdo nemuřel, taky to je asi jenom nafouknutá rýmička...

Stejně je to zvláštní. Když sleduji rubriku pohřby v Brně podle Svobodného slova, tak jsem tak teď nějak jsem v září 1968 a jeví se mi to tak, že v roce 1968 jich bylo přinejmenším o deset méně zhruba denně než v r. 1967.

Nejlepší by bylo vidět přesně ta data, z nichž pak ÚZIS vyrábí statistiky, porovnat to se záznamy pojišťoven. Pokud jde o 10. týden v r. 2018, mohli bychom na internetu zjistit, co se dělo, např. otrava alkoholem x lidí, kteří doplatili na podvodné podnikatele, nebo velká nehoda na železnici / mostě... Taky někdy může stoupat sebevražednost aj., někdy se chřipk. sezóna prodlouží a promísí se s dalšími druhy úmrtí, sem tam se zvýší úmrtí pro chyby ve zdrav. zařízeních, viz kauzy "záhad." úmrtí více pacientů v určité nemocnici. Např. SRN eviduje někdy neskutečně dlouhé chřipkové "sezónní" epidemie a jednotl. typy těchto onemocnění jako by probíhaly spíše stále hůře.

Lepší je srovnávat naše statistiky se zahraničními, u nichž vždy najdu lepší vysvětlivky, takže pak vím, co se u nás dělá poněkud jinak, a že statistiky někdy nejsou plně srovnatelné či dostatečně vypovídací, např. co se vůbec hlásí a jak se to "zapracovává". Na jaře se u nás "řešil" pomalu jen covid (mohl se tím snížit i počet nezdařilých zákroků v nemocnicích pro jinou diagnózu), a je pravda, že se omezil pohyb lidí, srdcaři na sebe asi dávali více pozor apod. Zahranič. statistiky ukazují jednoznačně např. více úmrtí po určitých vlnách chřipek (např. 30 000 úmrtí navíc), každopádně čekám za tento rok pro ČR nelichotivou sumu úmrtí i nárůst komplikovaných zdrav. stavů (následky covid-19 se někdy léčí dlouhodobě), nicméně něčeho může ubýt (např. i Berlín či Stockholm zaznamenal pokles doprav. nehod, u nich to ale nebude jen tím, že lidi zůstali doma). Ale zajímalo by mě, nakolik se u nás zachraňují více nemocní obyvatelé sociál. ústavů v porovnání před covidem a při něm, zda dostávají stejnou šanci na prodloužení života jako ostatní občané. Někteří naši lékaři potvrdili, že část našich 60 - 70letých mohla ještě 10 - 20 let žít, kdyby nedostali covid, měli jen lehčí potíže, ale covid jim dramaticky uškodil.

Jestliže normálně denně umře cca 300 osob, ale v současné době na novou nemoc umírá řekněme 100 osob denně, tak opravdu není něco v pořádku.

Karanténní opatření navíc vedou k poklesu úmrtí z jiných příčin (méně dopravních nehod, méně infarktů, méně úrazů, méně jiných infekcí.... prostě proto, že lidé sedí doma)

Dopravní nehody se na těch 300 zemřelých podílí necelýma dvěma jedinci, pokud jde o úrazy??? - lidi jsou doma a kutí, jedou do lesa na dřevo, infarktů a jiných infekcí ?? není důvod pro pokles. Ta 100 neumírá na covid ale většina na něco jiného, čemu jen udělal covid rychlejší průběh, jako nakonec každá jiná infekce.